Přeskočit na obsah

Aliaa Magda Elmahdyová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aliaa Magda Elmahdy
Šablona grafiky zobrazující Elmahdyovou v podobě její nahé fotografie na blogu. Její text také odkazuje na případ Samiry Ibrahimové[1].
Šablona grafiky zobrazující Elmahdyovou v podobě její nahé fotografie na blogu. Její text také odkazuje na případ Samiry Ibrahimové[1].
Narození16. listopadu 1991 (33 let)
Egypt Egypt
Občanstvíegyptské
Alma materAmerican University of Cairo
Povoláníaktivistka
Nábož. vyznáníateismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aliaa Magda Elmahdy (علياء ماجدة المهدى‎, * 16. listopadu 1991) je egyptskou internetovou aktivistkou a obhájkyní práv žen. Proslavila se zveřejněním své nahé fotografie na své stránce na Blogspotu[2], kterou na Facebooku popsala jako „výkřik proti společnosti plné násilí, rasismu, sexismu, sexuálního obtěžování a pokrytectví“[3]. Od té doby se stala terčem několika výhrůžek smrtí[4]. Elmahdyová se popisuje jako „sekulární, liberální, feministická, vegetariánská, individualistická Egypťanka“ a od svých 16 let se identifikuje jako ateistka[5].

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Nahá fotografie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 byli Elmahdyová spolu s dalším aktivistou Kareemem Amerem zastaveni, když se procházeli po veřejném parku, drželi se přes ramena (veřejný projev náklonnosti) a líbali se. Poté byli odvedeni do bezpečnostní kanceláře parku, kde debatovali se správci veřejného parku, kteří je následně vykázali, a později zveřejnili videozáznamy z mobilního telefonu. Elmahdyová zveřejnila svou nahou fotografii 23. října 2011 a podle svého tweetu ji pořídila sama „v domě rodičů několik měsíců předtím“, než se seznámila s Amerem[5][6].

Izraelské ženy deklarující solidaritu s Elmahdy

Blog Elmahdyové zaznamenal více než 2 miliony návštěv a řadu urážek. Na Facebooku byly založeny stránky na podporu i na protest proti její akci[7]. Egyptští liberálové se v obavách z pošpinění v očích islámských konzervativců od Elmahdyové distancovali[7]. Mládežnické hnutí 6. dubna vydalo prohlášení, v němž popřelo tvrzení, že Elmahdyová je členem skupiny[7]. V roce 2010 se na Facebooku objevily další stránky na její podporu.

Oznámení, které podali absolventi islámského práva, vinilo Elmahdyovou a Amera z „porušování morálky, podněcování k neslušnosti a urážky islámu“[8]. Od té doby se šíří falešné zvěsti o jejím zbití na náměstí Tahrír a její smrti[9].

Podporu jí vyjádřili egyptští emigranti, arabští novináři působící na Západě[10] a zástupci americké umělecké komunity[11]. Aktivistka íránského původu Maryam Namazieová definovala Elmahdyové čin jako „výkřik proti islamismu“ a „vrcholný akt vzpoury“[10]. Podle herečky Amandy Banoubové Elmahdyová „projevila skutečnou čistotu a skromnost bez jediné vrstvy oblečení“.[10] Při vzpomínce na testy panenství, které armáda prováděla ženám na náměstí Tahrír, egyptsko-americká novinářka Mona Eltahawyová poznamenala, že Elmahdyová „je Molotovův koktejl vržený na Mubaraky v našich hlavách - diktátory naší mysli -, kteří trvají na tom, že revoluce nemohou uspět bez přílivové vlny kulturních změn, které nabourají misogynii a sexuální pokrytectví“[10].

Prostřednictvím Facebooku se sešlo asi čtyřicet izraelských žen, aby „nenásilným a legitimním způsobem vyjádřily podporu ženě, která je stejná jako my - mladá, ambiciózní, plná snů a zřejmě má vyvinutý smysl pro humor“. Účastnice se vyfotografovaly nahé za nápisem „láska bez hranic“ a „Pocta Aliae Elmahdiové. Sestry v Izraeli“[12].

Let do Švédska

[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na fotografické téma svého protestu Elmahdyová následně vyzvala muže, aby zasílali své snímky, na nichž jsou zahaleni, „ve snaze vytvořit povědomí o pokryteckých postojích“, a požádala ženy, „které si přejí sundat závoj, aby jí poslaly fotografie svých tváří, které budou zveřejněny na internetu“[13].

Poté, co byla Elmahdyová unesena, bylo jí vyhrožováno smrtí a unikla pokusu o znásilnění požádala roku 2012 ve Švédsku o politický azyl z obavy před uvězněním[14]. V prosinci téhož roku se Elmahdyová spolu s Innou Ševčenkovou a další členkou FEMEN zúčastnila veřejného nahého protestu před egyptským velvyslanectvím ve Stockholmu. Tyto tři nahé aktivistky protestovaly proti „šariátsko-diktátorskému“ návrhu egyptské ústavy, který vypracovala vláda Muhammada Mursího a o němž se v těch dnech hlasovalo v referendu. Elmahdyová si na hruď a břicho namalovala červenou barvou nápis „Šaría není ústava“ a v ruce držela egyptskou vlajku[14].

Rozhovory Maryam Namazieové s Aliaou a Aminou Tylerovými (8. března 2014)

V červenci 2013 poskytla rozhovor deníku Svenska Dagbladet, při kterém uvedla, že během azylového řízení obdržela švédská migrační agentura několik dopisů s výhrůžkami smrtí, které byly adresovány její osobě[15]. Vyjádřila se, že na rozdíl od Egypta mohla při chůzi po ulicích nosit kalhoty a tílko aniž by byla slovně či fyzicky obtěžována[15]. Když byla požádána, aby se vyjádřila k tvrzení islámských organizací, že její kampaň omezuje svobodu muslimských žen nosit závoj, odpověděla, že nikdy neviděla muže, který by uplatňoval svobodu nosit závoj. V rozhovoru vyjádřila pochybnosti vůči liberálním příznivcům a vyjádřila přesvědčení, že mnoho mužů, kteří tvrdí, že jsou proti sexuálnímu obtěžování, se připojuje ke kampaním organizací jen proto, aby si „vrzli“[15].

V roce 2013 Elmahdyová a další dvě aktivistky FEMEN uspořádaly ve stockholmské mešitě protest proti právu šaría a útlaku žen. Policie je zatkla za narušování veřejného pořádku[16].

Nové nahé protesty

[editovat | editovat zdroj]

Během Mezinárodního dne žen 8. března 2014 Elmahdyová a sedm dalších arabských a íránských žen, včetně Maryam Namazieové a Aminy Tylerové, protestovaly nahé za práva žen u pyramidy Louvru a skandovaly hesla ve francouzštině ve prospěch svobody, rovnosti a sekularismu (liberté, égalité et laïcité)[17][18].

V srpnu 2014 zveřejnila fotografii, na níž menstruuje na vlajce Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) a má na sobě pouze boty, zatímco jiná žena na ni kálí. Média v islámských zemích fotografii nezveřejnila, protože na vlajce ISIL je muslimské vyznání víry[19].

  1. Naked. this is not graffiti [online]. 30. 11. 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ELMAHDY, Aliaa Magda. مذكرات ثائرة. arebelsdiary.blogspot.com [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné online. (arabsky) 
  3. ראשון, פרסום. Egypt activist posts herself nude, sparks outrage. ynetnews.com [online]. Yedioth Internet, 17. 11. 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  4. GAYATHRI, Amrutha. Has Aliaa Magda Elmahdy's Nude Photography Hurt the Cause of Egypt's Liberals?. International Business Times [online]. IBT Media, 21. 11. 2011 [cit. 2021-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-10. (anglicky) 
  5. a b MEZZOFIORE, Gianluca. New Pictures of Aliaa Magda Elmahdy, the Nude Blogger. International Business Times [online]. IBT Media, 18. 11. 2011 [cit. 2021-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-23. (anglicky) 
  6. MEZZOFIORE, Gianluca. Aliaa Magda Elmahdy, Nude Blogger: In Pictures. International Business Times [online]. IBT Media, 2. 7. 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c RAWI, Maysa. Egyptian feminist’s blog received 2.5 million hits with her full frontal nude shot. Colombo Telegraph [online]. 18. 11. 2011 [cit. 2021-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-21. (anglicky) 
  8. AMMAR, Manar. Legal action taken against Egypt “nude revolutionary” activist. Bikya Masr [online]. 17. 11. 2011 [cit. 2021-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-22. (anglicky) 
  9. MEZZOFIORE, Gianluca. Aliaa Magda Elmahdy, Egypt's Nude Blogger, Hiding in Fear for Her Life. International Business Times [online]. IBT Media, 2. 7. 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d MEZZOFIORE, Gianluca. Aliaa Magda Elmahdy, Nude Blogger, Gains Support from Egyptian Diaspora. International business Times [online]. IBT Media, 2. 7. 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MEHTA, Ankita. Aliaa Magda Elmahdy: American Art Community Finds ‘Beauty’ in Egyptian Activist Photo. International Business Times [online]. IBT Media, 19. 11. 2011 [cit. 2021-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-23. (anglicky) 
  12. KAIS, Roi. Israelis strip in support of Egypt blogger. ynetnews.com [online]. Yedioth Internet, 11. 11. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  13. GAYATHRI, Amrutha. Egypt's Nude Revolutionary Aliaa Elmahdy Asks Women to Publish Photographs without Veils. International Business Times [online]. IBT Media, 26. 12. 2011 [cit. 2021-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-11. (anglicky) 
  14. a b ASAD, Amira. The Egyptian Feminist Who Was Kidnapped for Posing Nude. Vice [online]. Vice Media Group, 14. 2. 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b c WADENDAL, Ia. ”Egypten genomsyrat av kvinnohat”. Svenska Dagbladet [online]. 20. 7. 2013. Dostupné online. (švédsky) 
  16. LIDÉN, Elisabeth. Femen-ister nakendemonstrerade i Stockholms moské. Aftonbladet [online]. Schibsted, 29. 6. 2013. Dostupné online. (švédsky) 
  17. Oben-ohne-Protest vor dem Louvre. RP Online [online]. RP Digital, 8. 3. 2014. Dostupné online. (německy) 
  18. AL-HUSSEINI, Waleed. Arab, Iranian women protest naked in Paris. Hummer [online]. Proud Atheist [cit. 2021-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-11. (anglicky) 
  19. Egypt feminist defecates on IS flag in the nude. The Times of Israel [online]. 24. 8. 2014. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]